Sdružení SOVA a autobazary

Hned na úvod je třeba říci, že aktivit  zmíněného Sdružení SOVA (Sdružení na Obranu Vlastníků Automobilů) je třeba si považovat. Užitečná je zejména stále rozšiřovaná databáze ojetin, u nichž je podezření na stočení tachometru. Na jejich stránkách lze často (s úspěšností cca kolem  30 %) odhalit první  varovnou indikaci tohoto nechvalně známého jevu.

Co je však doslova „do očí bijící“  –  jejich averze vůči velkému autobazaru Auto ESA. Zmíněný bazar  opravdu používá obdobné praktiky  jako jeho „větší nevlastní bratříček“, ale na stránkách Sdružení SOVA se o „Triple A“   nedozvíte ani slovo. Jen a pouze výrazná kritika Auto ESA. Proč tomu tak je si lze jen domýšlet.

Samo „sdružení“ je  dobře utajeno –  je známo jen jméno jeho předsedy, na stránkách nenajdete jediné telefonní číslo a případný e-mail lze zaslat jen přes formulář. Můžete být ale zcela klidní – nikdo na něj stejně neodpoví…

Na stránkách se  momentálně nalézá  zajímavý text, který údajně zveřejnil kdosi na blogu I-Dnes (odkaz vede kamsi na „davidnemec.blog.idnes.cz „) – ovšem na blogu I-Dnes se tento již nenachází. Možná už  onomu blogerovi taky někdo pohrozil žalobou „za poškozování dobrého jména“ –  to je obvyklé zejména u subjektů, které ono „dobré jméno“ nikdy neměly a nemají.

K textu samotnému (printscreen z webu Sdružení SOVA)

 

Pan Němec (?) se tam diví, že nákup ojetiny spojený s prodejem jeho dosavadního vozidla trval v Auto ESA od 14 do 19 hodin, tj. 5 hodin. Buďme trochu soudní a objektivní – vždyť nekupoval rohlíky v supermarketu a lze pochopit, že i činnost spojená v výkupem jeho ojetého vozidla nějaký čas vezme.

Ony poplatky „za přípravu auta k prodeji“  a za „prověření vozidla“ – zde jde o specialitu obou zmíněných „megabazarů“, z pohledu obchodní etiky jistě věc na hraně, vždyť tyto náklady si  lze zahrnout do prodejní ceny! Ale to bychom ji pak už  nemohli inzerovat v tak úžasně nízké výši.

 O těchto vícenákladech se zákazník dozví většinou až ve chvíli, kdy  je mu předložena k podpisu kupní smlouva a faktura na kupované vozidlo (v případě, že kupuje) popř. až na závěr výkupu jeho ojetého vozu (pokud prodává). Nicméně informace o tomto je vždy veřejně vystavena a zarámovaná v kanceláři autobazaru – „takže jste se s ní přece mohli předem seznámit“.. Pokud tedy zákazník prodává a kupuje zároveň, platí  rovnou 2 x.

Povinně příplatková „příprava auta k prodeji“ – v Triple A inzerovaná jako „kontrola 150 (nebo kolika) bodů“ – je  docela slušný trik. Auto se maximálně umyje, vysaje uvnitř a pneumatiky přetřou jakýmsi úžasným prostředkem, takže se pak  boky pneu lesknou a vypadají „zánovně“. Běžně se pak při předprodejní prověrce auta stává, že např. vytáhneme olejovou měrku – což je první a základní úkon při prohlídce – a vida, olej je pod dolní ryskou a nikdo ho ani nedolil…

Jak se tedy asi  kontrolovalo vozidlo před prodejem, když tuto údajnou kontrolu poprvé zaplatil prodávající, od kterého vůz bazar vykoupil a podruhé má totéž zaplatit nový kupující?

Rozhodně jde o zajímavé obchodní praktiky (je jich mnohem více – pojištění „zdarma“ které v podstatě nic nekryje – ale je osvobozeno od DPH, balíček povinné výbavy, koberečky…Samé zajímavé a jistě hodnotné  věci, takže se cena na závěr poněkud „nafoukne“ ..) ale jsme snad všichni, kdo auta kupujeme či prodáváme, dospělí. Nikdo nás nenutí chodit zrovna tam a tam a při nákupu ojetiny vám taky nikdo nedrží pistoli u hlavy.

Zajímavý popis nákupu vozidla najdete třeba zde:

https://www.mesec.cz/clanky/jak-jsem-kupoval-auto-u-aaa-auto-zkusenost/

Ještě k té  uváděné a reklamované závadě zamykání vozidla – byla-li tato zjištěna po čtyřech měsících od koupě pak logicky nemohla být na vozidle v době, kdy toto pan Němec (?) přebíral. Pokud by na vozidla tato závada byla, reklamoval by ji třeba druhý den, třetí den nebo např. za týden. Je obecnou povinností uplatnit reklamaci „bez zbytečného odkladu„.

Argumentace  šesti měsíci lhůty  dle NOZ  kdy se „má za to, že věc byla vadná už v okamžiku prodeje“ je poměrně častá, jde však o chybný výklad. Ano, má se zato, že vada byla přítomna. Kupující  tedy vznik a existenci vady nemusí podrobněji prokazovat, ale je na prodejci aby prokazoval, že tato vada nebyla na předmětu koupě v době prodeje. To lze  v tomto případě poměrně snadno zvládnout poukázáním na poměrně dlouhou dobu od zakoupení k reklamaci.

Nebo že by pan Němec 4 měsíce svoje  auto nezamykal?

Koupě ojetého vozidla znamená nákup částečně (více nebo méně) opotřebené věci. Má svá úskalí a rizika, na druhé straně kupujete věc (auto)  třeba za polovinu, čtvrtinu nebo i menší částku než věc novou.  Rizika takového nákupu nelze  zcela vyloučit, lze je však podstatně snížit důkladným prověřením před nákupem.

Reklamy

4 komentáře: „Sdružení SOVA a autobazary

  1. Předně bych chtěl poděkovat různým webovým stránkám za uvedení informace o tom, že jisté autobazary si berou poplatky za připravení auta k prodeji, za vypracování kupní smlouvy apod. Pokud si bazar vezme za zpracování kupní smlouvy řádově tisíce, je to pro mě jasným signálem k tomu, že do něj nikdy nepůjdu. Resp. možná půjdu, ale nikdy si tam nic nekoupím. Hůře je na tom ovšem ten, kdo tam jde prodat své auto, pánové ho požádají o klíče a velký techničák a pak ho nechají čekat 4 hodiny se slovy, že už to bude, už už se na to technik podívá. A až se dohodnou na nějaké výkupní ceně, která je jednak nižší, než byla uvedena předběžná cena po telefonu, pak na závěr po podpisu smlouvy dostane nádavkem ještě další papír, kde je požádán např. o 2800 Kč za vypracování kupní smlouvy, tak to je vrchol. Ano, nikdo mi nedrží pistoli u hlavy, jak píšete, ale má moje klíče a VTP a nechce mi je vrátit. Co v takovém případě dělat? Má snad člověk volat policii? No a ke komentáři, že vada zamykání auta nemohla být na vozidle v době prodeje, protože první 4 měsíce zamykat šlo… Já jsem tomu rozuměl tak, že v autě byla nějaká skrytá vada na elektroinstalaci, která se po 4 měsících „naplno provalila“ tím, že auto pak nešlo zamčít. Tohle by bylo na další dokazování, ale nejde to ihned jednoznačně hodnotit tak, že tam vada prostě nebyla.

    1. Způsob jednání „nejmenovaných“ autobazarů komentovat nebudu.
      Jejich triky jsou natolik známé a publikované, že kdo chce, informace předem najde.
      Pak není určitě problém vybavit se fotokopií TP, tuto v bazaru předat s tím, že máte u sebe originál, který lze kdykoliv překontrolovat s kopií ale tento předáte až při podpisu kupní smlouvy -tedy, pokud k ní dojde.
      Klíče si ponecháte taky u sebe a jakmile „bude technik volný“, milerád mu je půjčíte k prohlídce a kontrole vozu.
      Zachováte-li se obdobným způsobem, můžete se kdykoliv zvednout a s vaším vozem si zase odjet.

      Zmíněná porucha zamykání po 4 měsících není rozhodně skrytou vadou- je závada způsobená jednoznačně provozním opotřebením.
      Neznám poruchu elektroinstalace „co se náhle provalí“ po 4 měsících od koupě, jak píšete.
      Zamykání buď funguje nebo nefunguje a protože jde o záležitost, kterou lze poměrně jednoduše vyzkoušet na místě s vynaložením obvyklé péče, mám tedy za to, že tak kupující učinil či učinit jednoduše mohl, podobně jako si běžně vyzkouší např. startování, řazení při zkušební jízdě, pohledově funkčnost provozního osvětlení a podobně.
      V době koupě bylo zamykání funkční – kdyby totiž nebylo, kupující by je jistě reklamoval dříve, než po 4 měsících.

      Naopak tzv. „skrytou vadou“ by byla např. zvýšená (nadměrná) spotřeba motorového oleje (tuto nelze běžně při kontrole vozidla odhalit, protože nemůžete provést např. zkušební jízdu několik set km)
      Určitě by se dalo vymyslet množství příkladů, co je zjevně onou „skrytou vadou“ a co nikoliv.

      1. Jistě, po boji je každý generál. Mně se uvedené věci zatím nestaly, ale staly se známému mého kolegy. Samozřejmě mohu si udělat kopii VTP, ale s těmi klíči to bylo zřejmě tak, že si je vzali hned s tím, že se mu na to hned podívají a pak mu co 10-20 minut chodili říkat, že už za chvíli to bude, za chvíli ten technik na tom začne dělat. A on tam seděl 4 hodiny. Já třeba nevím, jaké další triky mají v zásobě. Nechodím prodávat auto do bazaru každý den. Vlastně ještě jsem ho tam v životě neprodával. Takže výše uvedenými dvěma radami se vyvaruji jen prvních dvou triků… Tvrdit, že klíče předám, až bude mít technik čas… A co když řeknou: „Předejte mi klíče, technik už se na to podívá.“ A pak se nepodívá a nechají mě tam sedět 4 hodiny. Tak mám volat policii nebo jak je donutit vrátit klíče? Tohle byly třeba dva triky, ale oni mohou používat X dalších. Tohle by se určitě nemělo stávat společenskou normou. Nedávno jsem třeba kupoval v prodejně kol jízdní kolo. Bylo to použité kolo, 13 let staré, ale vypadalo jako nové. Ten cykloservis je seřídil, dal na zadek nový plášť, nové brzdové špalky a tohle všechno si samozřejmě započítal do ceny. Férové jednání. Takže jsem mohl na kole spokojeně jezdit a neměl jsem problém. Pokud by se cykloservis choval jako autobazary u nás, pak z toho kola ještě sebere to dobré, dá tam staré a vadné díly a ten, kdo si to kolo koupí, se na něm třeba nabourá a zlomí si ruku. A pak mu někdo poradí, že si měl s sebou vzít mechanika na prověření toho kola… Nějak mi celkově uniká, proč v oblasti prodeje aut je normou, že kupující si musí brát jiného odborníka nebo musí být sám odborníkem na danou oblast, odborníkem takovým, že musí být ideálně právníkem, policistou, automechanikem i soudním znalcem, aby ho někdo nenatáhl. A v jiných oblastech tomu tak být nemusí. Představa, že jdu k doktorovi a beru si s sebou „jiného známého doktora“, aby mě ten první doktor nějak nepodfoukl, mě fakt děsí. A pak jsu do lékárny a beru si zase „známého lékárníka“, aby mě v lékárně nepodvedli, mě děsí také.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s