Situace „naruby“ se zakoupenou ojetinou

Běžně se setkáváme s případy, kdy ojeté vozidlo zakoupené bez důkladné kontroly vykazuje problémy.
Nadměrně kouří, nestartuje, převodovka řadí špatně nebo vůbec…
Proto ani nepřekvapil telefonát, kdy si pán postěžoval, že jeho čerstvě zakoupené vozidlo s automatickou převodovkou špatně řadí. A že je na tyto případy pojištěn a pojišťovna po něm chce, aby si zaplatil znalecký posudek, ten mu pak proplatí a ujme se právního řešení sporu buď o slevu nebo o zrušení kupní smlouvy.
Po mnoha předchozích zkušenostech s výjezdy k podobným případům (…tak vám teda moooc děkujeme, že jste se nám tady dvě hodiny věnoval a když bude někdo ze známých potřebovat, dáme mu na vás telefon, jo?)  byl zájemce seznámen s tím, že i v případě zjištění, že vozidlo neshledáme vadným respektive jeho stav bude v souladu s relací  „stáří-opotřebení-kupní cena“, bude požadována přiměřená úhrada této kontroly + cestovné (v tomto případě  plus 2 x 60 km tam a zpět)
Na místě samém pak čekal zaparkovaný dieselový Renault Espace 4. řady ( roky 2002 až 2014) někdy z roku 2006 či 7 podle signatur na sklech a předních reflektorech)  s motorizací 3,0 dCi a šestistupňovým automatem.

Nějaká recenze vozidla:  
https://www.tipcars.com/magazin/odborne-recenze/renault-espace-iv-gen-vrtosivy-kral-prostoru.html

Konkrétně naftová V 6 – článek z roku 2014 : https://www.tipcars.com/magazin/poradna/ojety-renault-espace-iv-jaky-je-naftovy-sestivalec.html

Podle nálepky za zadním sklem dovoz (Německo, Rakousko?)
Kůže, klima,navigace, litá kola.
Obecně (dle zkušeností vlastníků, prezentovaných na internetu) jedna z nejhorších možných kombinací.
Byť tyto články  vždy bereme s velkou rezervou.

„Kolik jste za to dal?“
„No, 62 tisíc! A říkal mi, že je to úplně v pořádku.“
„A co to dělá?“
„Převodovka BLBĚ řadí…A v servisu mi řekli, že se může kdykoliv vysypat.“
„Co byste s tím chtěl dělat?“
„Vrátit to…“

Continue reading „Situace „naruby“ se zakoupenou ojetinou“

Reklamy

Problematika tzv. „skrytých vad“

Hojně omílaný problém, mnohdy vykládaný velmi svérázně.

Do toho pak ještě výklad ustanovení „nového“ OZ ohledně bájné šestiměsíční lhůty, kdy „se předpokládá, že vada byla přítomna již v době koupě pokud prodávající neprokáže opak…“ – a máme zavařený pěkně chutný gulášek!

Skrytá vada – dle mého čistě technického názoru je to vada, kterou nelze při koupi ojetého vozidla (použité věci) odhalit s vynaložením obvyklého úsilí a na kterou prodávají kupujícího neupozornil.

Pozor tedy – upozornění na opravené a lakované dveře zapsané do kupní smlouvy či protokolu o stavu vozidla vás zbavuje možnosti něco uplatňovat např. když se vám na oněch dveřích po krátké době začnou tvořit puchýře na laku a dveře pod ním reznout…

Tento (spíše právní) termín „skrytá vada“  bych se pokusil vyložit na konkrétních příkladech:

  • koroze podvozkových dílů  často pak reklamovaná pojmy jako „nadměrná koroze“ atd. – neexistuje žádný etalon CO znamená koroze NADMĚRNÁ a k ověření stavu (pokud vozidlo neprohlédneme zespodu na zvedáku, což vždy vřele doporučujeme)  většinou stačí se sehnout a pod auto nahlédnout….nejde tedy o skrytou vadu!

 

  • nadměrná spotřeba motorového oleje  – možná  kombinace opotřebení motoru a  skryté vady.
    Spotřebu oleje nelze zjistit při obvyklé zkušební jízdě v rozsahu několika kilometrů.
    Zvýšená spotřeba oleje (nad cca 0,5 l/1000 km) při nájezdu dejme tomu 100 000 km lze považovat za skrytou vadu, spíše však jde o předčasné opotřebení, přesnou definici a hranici nelze zcela jednoznačně stanovit dokud není zjištěno, čím je tento jev způsoben.

 

  • vůle na řízení  by neměla být vůbec rozpoznatelná  –  pokud se projevuje při pohybu volantem u stojícího i jedoucího vozidla znatelný „mrtvý krok“ jde s největší pravděpodobností o opotřebenou převodku řízení.

    Nejde o skrytou vadu, lze to zjistit i při laické prohlídce a běžné zkušební jízdě

 

  • vůle na podvozkových dílech  – zde jde jednoznačně o opotřebení provozem (čepy, pryžová pouzdra uložení náprav tzv. „silentbloky“, ložiska kol.
    Většinu z nich lze rozpoznat v průběhu zkušební jízdy či po zvednutí vozu – nejde o skrytou vadu.

 

  • vady elektroinstalace  – např. nesvítící světlomet, nefunkční centrální zamykání apod. – nejde o skryté vady, lze odhalit běžnou  laickou kontrolou.

 

  • opotřebené vstřikovače   pozor zde, u dieselových motorů vybavených filtrem pevných částic (DPF/FAP)  již nelze odhalit pohledem na výfuk při zvýšených otáčkách.
    K posouzení stavu vstřikovačů lze  velmi orientačně použít sluchu (pokud víte, jaký má být zvukový projev příslušného motoru) ,další možností je načtení tzv. „korekčních dávek“ diagnostickým přístrojem (pozor, levné „skenery“ na bázi obvodů ELM a pod. korekce nezjistí) –  zde už lze s vysokou pravděpodobností identifikovat stav jednotlivých vstřikovačů ve smyslu „dobrý – více opotřebený – silně opotřebený s nutností výměny“.

 

  • stav (opotřebení) filtru DPF  orientační informací  zde budiž přítomnost sazí v koncovce výfuku.
    U funkčního DPF filtru musí být koncovka zcela prosta nánosu sazí.

    Jelikož prodejci tohle znají, ověřte stav nejen před jízdou, ale i po zkušební jízdě. Viděli jsme už vytírání koncovky výfuku hadrem pracovníkem prodejce…
    Pomocí např. papírového kapesníčku se pokuste dostat co nejdále do výfuku a zkuste setřít usazenou nečistotu.
    Lehké „zčernání“ po setření  je ještě přípustné, neměli byste však setřít „hmotu“, tj. drobící se chuchvalec sazí…
    Životnost filtru částic je v rozmezí (cca) 200 až 300 tis. km, mnohdy i více, poté už dochází k jeho zanesení nespalitelnými zbytky,  tzv. „popel“.
    Přibližnou zbytkovou životnost filtru lze odhadnout i pomocí diagnostického přístroje, např. zjištěním četnosti regenerací, hodnota „průměrného nájezdu mezi regeneracemi“.
    Interval menší než cca 200 km nabádá k opatrnosti, mnohdy  lze načíst i hodnotu „trvalého zanesení“ filtru, kterou řídící jednotka motoru vypočítává právě z počtu a četnosti provedených regenerací…
    Tady už si laik příliš neporadí.

 

  • opotřebené turbodmychadlo  – základním vjemem je zvukový projev  vzdáleně podobný např. houkání sanitky.
    Pokud se již „turbo“ takto projevuje, je silně opotřebeno a bude vyžadovat brzký servisní zásah.
    Jeho technická životnost je kolem 200 tisíc km, reálná někdy více, občas i méně.
    Neznamená to nutně, že by „houkající“ turbo  „zemřelo“ v nejbližších pár kilometrech jízdy, ale je zde nutno  počítat s nemalým výdajem v blízké budoucnosti.
    Zároveň hrozí zvýšené riziko průniku oleje do sání poškozeným těsněním hřídelky rotoru dmychadla, které mnohdy vede k nemožnosti zastavit motor vypnutím klíčku zapalování a  k roztočení motoru do vysokých otáček vedoucí  mnohdy až k destrukci motoru po srážce pístů s otevřenými ventily.

Pomocí diagnostiky lze zjistit plnicí tlak turba v závislosti na otáčkách, funkčnost regulace tlaku a další hodnoty, ze kterých lze stav turbodmychadla odhadnout.
Opět – laik si zde příliš neporadí.

Pro tuto chvíli informace stačí, příště se budeme zabývat ještě stavem rozvodů motoru, chladicího systému,palivového čerpadla… a tak dále, a tak dále…

CO je špatně…

I přesto, že se snažíme o osvětu, je to pořád dokola. Než zvednout telefon a zeptat se, raději budeme postupovat „podle svýho“ abychom nakonec zjistili, že tudy cesta opravdu nevede ba ani nikdy nevedla.

Případy z poslední doby.

Pán koupil ojetou dodávku.
Dle jeho vlastního vyjádření „vzal na prohlídku svého mechanika“.
Tak to bývá.
Dodávka s cca 140 tis.km dle tacho už při odjezdu od prodejce prý působila dojmem zapálené dýmovnice, Údajně byly následně ve značkovém servisu  zjištěny dva zcela vadné vstřikovače.
Varianta „vlastní mechanik“ většinou znamená, že jde o někoho známého typu „Mirek vodvedle to je odborník, ten spraví auto, ledničku i mixér“  a podle toho taky mnohdy vypadá výsledek celé akce.
Není-li „mechanik“ schopen identifikovat jeden z nejčastějších problémů ojetých dieselů z pověstného trojboje „vstřiky-dvojhmota-turbo“, jeho přítomnost na místě byla zjevně zbytečná.
Vozidlo už má tedy vstřikovače vyměněné a pán chce nyní  věc reklamovat.
Opravou „Abych mohl jezdit, ne?“  si pravděpodobně  zavřel dveře k jakémukoliv dalšímu jednání s prodejcem.
Na několikeré telefonické naléhání jsem nakonec svolil k základní obhlídce vozidla. Původní domluva byla na pátek, ve čtvrtek pán volá „já mám moooc práce, můžeme se potkat třeba v pondělí?“
“ OK, v pondělí musím stejně odvézt jedno auto do servisu k výměně čerpadla servořízení, tak se potkáme tam na dvoře.“

Jak pravili, tak učinili.

Continue reading „CO je špatně…“

Desetiletý Passat

V každé činnosti přicházejí  okamžiky nadšení z dobře vykonané práce  a spokojenosti s odměnou za tuto práci.
Logicky jsou tyto občas střídány pocity rozpaků, kdy nevíte, zda klient vůbec správně pochopil vše, co jste pro něho odpracovali (a co si samozřejmě  také přiměřeně zaplatil)

Pomíjím klienta nadměrně zvídavého, snažícího se už v rámci předběžné neplacené  konzultace z této možnosti vytěžit maximum.
S tím je vždy tak nějak počítáno a je to koneckonců zakalkulováno i do ceny služeb.

Na klienta  předem kalkulujícího s možností službu získat zcela zdarma, protože už pravděpodobně předem vymyslel postup následné „reklamace“ provedené služby a „nespokojenosti“ s jejím rozsahem jsme naštěstí narazili snad jen jednou.
Věříme, že tomuto jedinci vrácená platba za prohlídku  „investičního“ Mercedesu 380 SL z roku 1983 štěstí nepřinese.
Určitě však bude něco podobného dál zkoušet – třeba nezaplatí zedníkům, instalatérovi  „protože nebude spokojen s kvalitou provedené práce“ a podobně.
Po této zkušenosti jsme již aplikovali mechanismy, které zabrání opakování podobné situace – jednoduše tím, že  nový interní vyhodnocovací proces vůbec nedovolí podobnou věc se zájemcem absolvovat.

Po úspěšně provedené prohlídce a schválení nákupu ojetiny může přijít i  studená sprcha  v podobě  tzv. „silně zvídavého“ klienta – zvídavého ovšem až následně, při prohlídce vozidla je vždy  vše podstatné sděleno a v případě zjištění  něčeho  vyloženě negativního  by tato skutečnost byla silně zdůrazněna  (ano, asi nějak takto) event. by vozidlo  vůbec nebylo ke koupi doporučeno.
Lze to  částečně i pochopit.
S nově zakoupeným ojetým vozidlem  se přijede nejbližší pracovní den na firemní parkoviště, kde je nově zakoupená ojetina hodnocena kriticky ze všech stran ve stylu „to bylo určitě bouchlý“ a „tak ty kilometry to rozhodně nemá“ a podobně.

Vždyť je obecně známo, že co Čech to odborník na auta…

Blíže nespecifikovaný  desetiletý VW Passat, dovoz z Itálie, nájezd necelých 170 tisíc km.

K vozidlu se nám  předem podařilo  zajistit výpis ze servisní historie, byť byla inzerována i servisní knížka.
Výpis z „firemní“ servisní databáze totiž dává mnohem více informací o tom, co vše bylo s vozidlem k dnešnímu dni prováděno.
Zmíněný výpis  měl krásných 17 stránek a poslední servisní zásah byl proveden v Itálii koncem října minulého roku, tedy před cca osmi měsíci při stavu ujetých km 158 tisíc.
Dlouho jsme neviděli tak hezké italské vozidlo s poctivě prováděným servisem „až do vývozu na Východ“.

Continue reading „Desetiletý Passat“

Nákup ojetiny bez prověření vás může stát slušné peníze

Na skutečném případu z poslední doby se vás o tom pokusím nyní přesvědčit.

Paní z Prahy si v březnu 2018 vyhlédla jednom autobazaru u Sokolova Toyotu Corolla  Verso s benzínovou motorizaci 1,8 a robotickou převodovkou, označovanou běžně jako „automatická“. Vozidlo si prohlédla, absolvovala obvyklou krátkou zkušební jízdu, zaplatila a převezla do Prahy. Kupní cena byla kolem 135 tisíc, což není až tak málo za cca dvanáctileté auto.

Již při převozu do Prahy se ukázal problém s řazením – rozsvítila se kontrolka chybné funkce převodovky tzv. „ozubené kolo“ a vozidlo odmítalo  se rozjet např. na semaforu. Po vypnutí motoru a novém nastartování už dále převodovka fungovala. Paní není v oboru motorových vozidel odborně nijak zběhlá, je obvyklým uživatelem, čili této věci nevěnovala žádnou větší pozornost.

Následně vozidlo přihlásila na svoje jméno a začala obvyklým způsobem užívat.

Projevy zmíněné závady řazení se opakovaly a proto neprodleně navštívila autorizovaný servis Toyota, kde jí byla zjištěna a popsána závada převodovky a spojky s předpokládaným rozpočtem na opravu ve výši cca 50 000 Kč + DPH s tím, že cena opravy může být až o 20% vyšší, tedy může dosáhnout více než 70 000 Kč s DPH. Cena bez DPH běžného „nefiremního“ uživatele stejně nezajímá, je pro něj rozhodující, kolik zaplatí na pokladně v servisu…

Paní mi tedy  poslala svůj koncept vytknutí vad prodejci a návrhy na řešení – buď odstoupení od kupní smlouvy, nebo bezplatné odstranění vytýkané vady tedy „poruchy řazení“.

Tyto podklady jsem (podotýkám že zcela zdarma) upravil do použitelné podoby a paní nastínil, co by mělo či mohlo  následovat. Občas mívám chvilky, kdy chci nezištně pomoci člověku, který se ocitnul v problémech díky vlastní nevědomostí či nezkušenosti. Považuji to však už za svoji slabost, protože případné slůvko „děkuji“ (pokud se jej vůbec dočkám) za mne moje složenky a účty neuhradí.

Continue reading „Nákup ojetiny bez prověření vás může stát slušné peníze“

Sdružení SOVA a autobazary

Hned na úvod je třeba říci, že aktivit  zmíněného Sdružení SOVA (Sdružení na Obranu Vlastníků Automobilů) je třeba si považovat. Užitečná je zejména stále rozšiřovaná databáze ojetin, u nichž je podezření na stočení tachometru. Na jejich stránkách lze často (s úspěšností cca kolem  30 %) odhalit první  varovnou indikaci tohoto nechvalně známého jevu.

Co je však doslova „do očí bijící“  –  jejich averze vůči velkému autobazaru Auto ESA. Zmíněný bazar  opravdu používá obdobné praktiky  jako jeho „větší nevlastní bratříček“, ale na stránkách Sdružení SOVA se o „Triple A“   nedozvíte ani slovo. Jen a pouze výrazná kritika Auto ESA. Proč tomu tak je si lze jen domýšlet.

Samo „sdružení“ je  dobře utajeno –  je známo jen jméno jeho předsedy, na stránkách nenajdete jediné telefonní číslo a případný e-mail lze zaslat jen přes formulář. Můžete být ale zcela klidní – nikdo na něj stejně neodpoví…

Continue reading „Sdružení SOVA a autobazary“

O jednom Fordu a Fejcbůku…

Nedávno jsme   v rámci Auto AZ Consulting zaregistrovali  právě tam poměrně závažnou kritiku námi poskytnuté služby – prověření ojetého vozidla.

Celou kauzu jsem nechal  (po jejím úplném a korektním vyřešení ) delší dobu  „odležet“, abych vše  nekomentoval v případném afektu a je též podrobně rozebrána kolegou Zichem na místě samém   – přesto považuji za nezbytné  ještě  podrobněji doplnit některé skutečnosti, na které kritik jaksi „zapomněl“.

Prohlídku vozu jsem prováděl  já osobně  a proto  považuji za nutné vše ještě podrobně rozebrat ze svého pohledu.

Jednalo se benzínový  o Ford Focus 1,8/92 kW  ročník 2008  verze Titanium ( viz. obtah inzerátu) se zajímavou a nepříliš běžnou kombinací výbavy.

stochla

Continue reading „O jednom Fordu a Fejcbůku…“